Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mediální reflexe ministra Aloise Rašína a atentátu na něj v dobových denících
Totušek, Jaroslav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na významného českého politika Aloise Rašína a jeho reflexi v dobových denících. Zkoumané období pokrývá období od října 1922 do února 1923. V tomto období se staly tři významné události s Rašínem spojené - Alois Rašín byl podruhé zvolen ministrem financí, byl na něj spáchán atentát a podlehl na následky svých zranění. V první kapitole se obecně věnuji osobě Aloise Rašína s důrazem na sledované období. Ve druhé kapitole se krátce zabývám politickou situací ve sledovaném období a Rašínovým politickým vztahům. Ve třetí kapitole provádím rešerší deníků, které o Rašínovi psaly. Poznatky shrnuji v závěru.
Měnová reforma 1919 v Československu
Mrzena, Michal ; Dufek, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tématem bakalářské práce je měnová reforma 1919 v Československu. V první části se práce zaměřuje na vznik Československé republiky, rakousko-uherské koruny a analyzuje osobnost Aloise Rašína a jeho ekonomické názory. V hlavní části je kladen důraz na přípravy a provedení měnové reformy a na splnění hlavních cílů, které byly reformě vytyčeny. Dále se práce zabývá koncepcí měnové politiky, která následuje po měnové reformě a je provázána s Rašínovou osobností a jeho vlivem. Pro deflační politiku bylo po neúspěchu měnové restrikce zvoleno zhodnocování koruny přes měnový kurz v zahraničí a tím byla dovršena měnová koncepce Aloise Rašína. Práce tedy nepojednává výhradně o měnové reformě jako takové, ale analyzuje měnovou politiku spojenou s osamostatněním a zhodnocením československé měny. V závěru je shrnuto výsledné zhodnocení měnové reformy a fakt, že samotná reforma jako nástroj deflační politiky neuspěla a že zhodnocení měny přes zahraniční kurz vedlo k pozitivním i negativním projevům v celém hospodářství.
Vliv Aloise Rašína a Karla Engliše na měnovou politiku Československa do roku 1929
Pařík, Adam ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem práce je měnová reforma z roku 1919. Teoretická část se věnuje definování názorů a koncepcí Aloise Rašína a Karla Engliše v oblasti měnové politiky. Po představení výchozí ekonomické a společenské situace před vznikem samostatného státu se text zaměřuje na analýzu příčin, průběhu a důsledků měnové reformy a zkoumá vliv opatření v měnové oblasti na reálnou ekonomiku. Empirické ověřování předem položené hypotézy, zda deflační politika A. Rašína splnila jeden ze svých cílů - posílení kurzu československé koruny, potvrdilo pravdivost tvrzení. Vnější konkurenceschopnost Koruny československé skutečně díky umělé stimulaci, kterou způsobila deflační politika směřující ke zhodnocení měny, rostla i za cenu utlumení domácího hospodářství. Závěr práce se věnuje konkrétním dopadům uplatňování měnových politik A. Rašína a K. Engliše na reálnou ekonomiku.
Vliv Aloise Rašína na měnovou politiku Československa
Jetmarová, Petra ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Hýla, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce mapuje prostředí, které bylo na území českých a slovenských zemí za období Rakouska-Uherska a následně ilustruje poválečné následky a výchozí podmínky nového státu, Československa. Objasňuje počáteční okamžiky státu a jeho hospodářskou situaci. Je zde charakterizován Bankovní úřad Ministerstva financí a průběh měnové odluky. Samotná kapitola je věnována významné osobnosti Aloisi Rašínovi a jeho dalším počinům při správě státního hospodářství.
Měnová politika Československa v letech 1918-1926
Hudeček, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá Měnovým vývojem Československa od roku 1918 až do vzniku Národní banky československé. V první části jsou popsány okolnosti vzniku Československa a jeho ekonomická východiska a problémy nově vzniklého státu. Druhá část se zabývá měnovým vývojem v letech 1919 až 1926. V této kapitole jsem analyzoval hlavně měnovou reformu, která byla provedena v roce 1919 a roli Bankovního úřadu, který působil jako předchůdce centrální banky. Také analyzuji klady a zápory deflační politiky, která byla měnovou koncepcí státu až do roku 1925. V poslední kapitole analyzuji okolnosti vedoucí ke vzniku československé centrální banky a její působení na tehdejší měnové poměry.
Rašínova měnová reforma jako faktor hospodářské stabilizace Československé republiky
Parkanová, Monika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tématem bakalářské práce je reforma měny navržená Dr. Aloisem Rašínem, provedená v Československé republice roku 1919. Důraz bude kladen na analýzu příčin, průběhu reformy a jejích důsledků. Pozornost bude věnována také situaci po vzniku Československa a významným událostem v životě Aloise Rašína. Dále se práce zabývá otázkami z jakého důvodu byla reforma navržena, měla Rašínova koncepce nějaké odpůrce? Jakým způsobem byla reforma uskutečněna? Práce zhodnotí dopady jejího provedení. Práce vychází z nejnovější odborné literatury a vydaných pramenů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.